ANOTACE

Kostel sv. Václava s areálem

Mikulovice – okres Pardubice – Kraj Pardubický

 

Kostel sv. Václava stojí jihozápadně pod vrcholem 275 m.n.m. vysoké homole, která je nejvýraznějším severním výběžkem terasy, spadající zde o více jak čtyřicet metrů do nivy řek Chrudimky a Labe. Díky svému umístění byl a stále je výrazným orientačním bodem viditelným ze vzdálenosti několika desítek kilometrů. Leží na samém východním okraji obce Mikulovice, na severní straně komunikace do Ostřešan.

Areál obdélného půdorysu s delší stranou dlouhou cca 60 m a kratší cca 51 m je orientovaný západo-východním směrem. Jeho hranice tvoří hřbitovní zeď se vstupy ve střední části jižní a západní strany, drobný průchod při severní stěně márnice a vjezd ve východní části severní strany. Severní část východní strany je obloukovitě prohnutá a do její střední části je směrem dovnitř areálu integrovaná stavba márnice a na jihu navazující obytný domek, na jihu spojený krátkým přímým úsekem s jihovýchodním nárožím. V severozápadním a v obou jižně položených rozích půdorysu jsou vloženy diagonálně orientované kaple. Kaple při severovýchodním oblém nároží je postavena již mimo ohraničený areál.

Stavba kostela je v rámci tohoto areálu usazena v jeho severovýchodní části. Kostel je orientovaný, k široké obdélné lodi přiléhá mírně odstupněný, téměř čtvercový presbytář s mírně obdélnou sakristií po jižní straně. Na západě přiléhá k průčelí lodi hranolová patrová věž na téměř čtvercovém půdoryse. Kostel je přístupný hlavním vchodem ve střední části jižní stěny lodi a vchodem v západní stěně lodi z prostoru průchozího podvěží. Sakristie je přístupná také samostatným vnějším vchodem, krytým malou uzamykatelnou předsíňkou.

Domek čp.13 zvaný Prosík nebo Poušť je obdélná, na jihu se lichoběžníkově rozšiřující budova orientovaná delší osou zhruba sever – jih. Na severu těsně přiléhá k márnici, ostatní strany jsou volně přístupné. K jihozápadnímu nároží přiléhá od jihu hřbitovní zeď. Vnitřní uspořádání je čtyřprostorové s tím, že jednotlivé místnosti jsou odděleny jednoduchými příčkami. Na severu je k obytné části připojen sklad, zasahující svým prostorem do hmoty jižní stěny márnice.

Márnice je obdélná stavba orientovaná severojižním směrem. Interiér je příčkou rozdělen na dvě nestejné části. Přístupná je ze západu širokými dveřmi s kamenným ostěním.

Kaple jsou umístěné v nárožích ohradní zdi a svojí dispozicí leží na osách diagonál s vchody obracejícími se směrem od areálu. Výjimku tvoří severovýchodní kaple, která je umístěná vně areálu. Ohradní zeď je poměrně na pravidelně obdélném půdorysu, vyjma severovýchodní obloukovitě se stáčející části.

Vývoj areálu poznamenaly hlavně tři výrazné barokní etapy. Při první etapě byly k ohradní hřbitovní zdi postaveny kaple, márnice a dům hlídače a kostelníka. V této době uprostřed hřbitova stála ještě středověká stavba kostela. V letech 1750 – 56 byla k jejímu západnímu průčelí přistavěna čtyřpatrová zvonice nahrazující starou dřevěnou stavbu. Upraveno bylo také západní průčelí lodi. V roce 1769 došlo ke stržení gotického kostela a k výstavbě barokní novostavby využívající o něco starší zvonici.