Anotace

Jägerhaus

Ráby – okres Pardubice – kraj Pardubický

Objekt se nachází na jižním okraji obce v areálu bývalého  hospodářského dvora. Východně od objetu protéká zcela rovinatým terénem drobná bezejmenná vodoteč. Západně od objektu je vlastní dvůr s novodobým kravínem. Areál byl původně přístupný ze severu, dnes z jihu.

Jednopatrová volně stojící budova obdélného půdorysu s valbovou střechou. K jižní části západního průčelí připojen přízemní přístavek s pultovou střechou. Uprostřed východního průčelí je protáhlý schodišťový rizalit s valbovou střechou.

Dispozice je v podstatě šestidílná podélně dvoutraktová a příčně třítraktová. Objekt je částečně podsklepen. Přízemí je ve většině zaklenuto cihelnými valenými klenbami se styčnými výsečemi na přízedních polopilířcích. Patro je plochostropé s trámovými stropy omítanými na rákos. Zdivo je většinou cihelné, v jižní části přízemí a v patře smíšené s převahou čedičového lomového kamene. Okna a většina dveří novodobě zvětšena a upravena s betonovými překlady. V jižním průčelí objeveny části terakotového ostění zazděného portálu a okny. V podélné mezitraktové stěně nalezeno terakotové ostění zazděného portálu.

Objekt vznikl kolem roku 1540 jako uprostřed dančí obory jako lovecký zámeček a obydlí správce obory. Později sloužil jako obydlí královského forstmistra. Stavbu datuje užití charakteristických terakotových ostění oken a portálů. Přízemí bylo zděné patro patrně roubené. Roku 1693 došlo k výrazné přestavbě. Objekt byl prodloužen k jihu, vyzděno první patro a částečně změněna dispozice. Později v baroku bylo z větší části zaklenuto přízemí a postaven jihozápadní a schodišťový přístavek. Další úpravy proběhly v 19. století kdy byla jižní část rozdělena na více bytů. V roce 1962 proběhla velmi necitlivá rekonstrukce pro potřeby JZD. Byl změněn rozměr oken a dveří zničena terakotová ostění a část otvorů byla zazděna. Ve zvýšeném schodišťovém přístavku byl osazeno nové schodiště. Přístavba po severní straně schodiště byla zbořena. Část místností byl nevhodně přepříčkována.

Přes poškození necitlivou adaptací ve druhé polovině 20. století si objekt zachoval významné památkové hodnoty. V přízemí je zachována většina zdiva ranně renesančního objektu, včetně fragmentů terakotové výzdoby. Objekt tak představuje jeden z prvních příkladů renesanční stavby určené k odpočinku šlechty – letohrádku. Ve druhé barokní fázi vývoje objektu je zase zajímavým příkladem obytného standardu vyššího úředníka správy panství, včetně zajímavých konstrukčních detailů technického charakteru, jako je např. řešení vytápění. V první polovině 20. století byl objekt sídlem generála Jaroslava Červinky.

Objekt je důsledkem nevhodné devastační obnovy a dlouholetého chátrání ve velni špatném stavebně technickém stavu. Závažné jsou především výrazné statické poruchy v severní části objektu a havarijní stav střešní krytiny.

Probíhající rekonstrukce by měla kromě statického zajištění především zmírnit škody způsobené necitlivou rekonstrukcí (především velikost a řešení oken) a to při zachování památkových hodnot objektu (nosné zdivo, fragmenty terakotových ostění, klenby přízemí, fabionová římsa, krov)